update 21:37 motal sem se celý odpoledne v kuchyni. zejtra zas. vyndal sem z mrazáku loňskej rybíz, abych udělal místo pro novej. bude bublanina.

update 15:57 jako nemám slov. v severní koreji chce žít každý.

update 11:11 k čemu sem čekal, že jednou dojde. je to jenom o trpělivosti a času. jdu venčit a vidím, že z druhý strany si to sype k popelnicím nějaká frnda se dvěma plnejma pytlema odpadu. nespěchám, jdu tak akorát, protože vím, že naše nezamčená popelnice přetejká. když sem v klidu došel na místo incidentu, jeden pytel už jaktakž do kontejneru nacpala a chystá se na ten druhej. nastupuju:

já: "vy nemáte klíč od svých popelnic?"
žena: "proč?"
já: "abyste hodila odpad do svýho odpadu."
žena: "vy ste nějakej všímavej."
já: "sem, protože tohle není vaše popelnice."
žena: "to není pravda, manžel říkal, že neměli dostatek zámků a tuhle nám ještě nezamkli."
já: "tak to byste měla manžela naučit číst, protože co je tady napsáno?"

a ukazuju na velký samolepky, na nichž je napsána adresa domů, kterým kontejner patří. frnda balí druhej pytel a odchází uraženě zpět domů.